Hromádka

Popela? Štěstí? Neštěstí? Nebo snad…?

 


Minulý týden jsem po drahných měsících viděla tři z lidí, kteří mě zase vykopali z nory a donutili ke konfrontaci. Všechno to bylo moc fajn, každé jinak, ale všechno smysluplně. Středeční konévka čaje byla lahodná a společnost moc milá. :o) Díky, žes mě dokopala! Čtvrteční dlouhé odpoledne, které uběhlo jako mžik, pootvíralo nejrůznější dvířka do jiných sfér, myslím, že se vyplatilo počkat si. Pátek s Muminním andělem byl veselý a rozpustilý, tak, jak to má být. Odteď častěji – a všechno se změní. Konečně. Z mé strany – myslela jsem, že se konce prázdnin nedožijeme. Teď už se věci pohnou a začne se žít.


V pátek večer jsem odjela na „embéčkový“ víkend. Dobré jídlo, dobrá společnost. Klid a pohoda. Nebyla taková třeskutá legrace, jaká někdy bývá – ale o to to bylo přínosnější. Některé věci se vyjasnily, ledacos se mi v hlavě porovnalo, nasála jsem pár zkušeností, jak jít „jinudy“ a správně, poznala jsem tři nové lidi a na čtvrtého si ještě pár týdnů počkám. A doufám, že to bude „ona“ – nějak mi to přijde správné. Musím uznat, že vidět někoho v tak pokročilém stupni a v takové kondici, to se člověku hned tak nepoštěstí. V sobotu večer byl oheň, u kterého jsme nakonec zůstali tři. Zvláštní chvíle, kdy se odvyprávěly příběhy, které jsem neslyšela – a s hanbou uznávám, že jsem na ně celý čas ani nepomyslela. Výsledek? Uvědomila jsem si, jak strašně krátkozrace člověk dokáže koukat na lidi kolem. Uvědomila jsem si, jak moc mám JJJ ráda. A že už to trvá dlouho, jen jsem si to nepřipustila. No a K. – to je stará láska. Jak řekl JJJ – prohlubovali jsme jen to, co už bylo. On to jen tak plácnul, pro mě to ovšem platí dvojnásob. Domů jsem se těšila jako malá, přece jen toho na mě bylo ažaž – a teď potřebuju přerovnat šuplíčky v hlavě. Byl to krásný víkend, a potřebný. V něčem mě utvrdil, v něčem mě znejistil. Což je nejspíš v pořádku.


S klidem a mírem jsem vstoupila do pondělního rána a poměrně záhy jsem přišla na to, že jsou věci, které jsem měla za srovnané a vyřešené – a ony nejsou. Zaskočilo mě to. Velmi. A tak teď chvilku budu rovnat a řešit. Nakonec, na to ten život máme.


 

komentáře 4

Filed under Odstíny šedi

4 responses to “Hromádka

  1. Výborně!Jsem velice rád, že i ty jsi zažila příjemný víkend plný inspirujících zážitků 😉

  2. Jo jo, není nad víkendovou pohodu…

  3. Kyklop

    A ted si vem, ze jsi jeste nevidela toho čtvrtého člověka, co tak čekal a zoufal… ;-))))

  4. asTMA

    Silverghost: :o) Jojo, ale ten můj víkend přec jen nebyl TAK důležitý jako ten Tvůj. :o)Helena: Ba, ba…Kyklop: Jejda, a kterýpak to je?? Kde čekal?? A proč zoufal?! :o)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s