Pozůstalí smuteční hosté

Končíme…

 


Vypravila jsem se dnes do práce. Sevřená, se strachem. Ta úzkost ovšem zdaleka nebyla taková jako minulý týden. A jsem jen vděčná tomu, že jsem se tu zprávu dozvěděla dostatečně včas na to, abych si nejhorší odbyla sama doma, beze svědků. I tak to trvalo dost dlouho. A příroda, ta mocná čarodějka, má smysl pro atmosféru, a tak rozhodila po venku vatový zábal mlh a rozlila vědra kyselých slz. To by bylo, aby to nebylo představení podle všech pravidel klasického dramatu.


Přišla jsem velmi brzy. Jistě, všichni už mají myšlenky jinde, nikdo nedal vědět, že stačí až v jedenáct. Já jsem s tím ovšem počítala. Aspoň budu mít čas všechno vstřebat naplno. Zprávy jsou horší než zlé. Ta bolest na hrudníku není infarkt, to jen kostra nesouhlasí s některými pohyby. Vybraný způsob, jak tělo hovoří ke svým obyvatelům. Nicméně srdce mě začíná bolet taky. Čtyři dny jsem prožívala své úzkosti a strachy, své obavy, marnosti, pokleslé sebevědomí, nejasnou vinu za nezaviněné. Teď začínám vnímat, o kolik hůř na tom jsou jiní. Malé dítě. Pár let do důchodu. Další malé dítě. Čtyři děti. Půjčky, hypotéky, závazky. Koutky jsou pokleslé, oči vyhaslé. Není mi z toho dobře. Humor nejde od srdce, smích zní notami zoufalství a hysterie. Co bude? Nikdo neví. Nikdo nevíme.


Zvenku přicházejí lidé za prací. Chodbami defilují alarmované tváře, srocují se v kuchyňkách a klevetí. U nás neví nikdo nic. Zato zvenčí přicházejí stovky zaručených zpráv, co bude dál – a hlavně – KDE a KDO. Spekulací hromady. Zrnka pravdy se zřejmě válejí leckde, jen je poznat. Litují nás. V očích koktejl poplašení z vlastního osudu, lehké úlevy z toho, že sami mají i kde jinde. Zvědavost. Soucit. Někde možná i kapka pobavení – vidíte? Mysleli jste si, jak jste za vodou…


Nejsme. Jsme ve vodě. Po uši. A voda stoupá.


 

komentářů 7

Filed under Bludička brodivá

7 responses to “Pozůstalí smuteční hosté

  1. smilla

    milá astmo, tak ráda bych ti něco napsala ale po tvých slovech to nejde, tak tedy jen upřímnou soustrast a ať žije astma!

  2. Hlavu vzhůru!Vzhůru a co nejvýše, to je důležité, když začne stoupat voda. Do zubů dutý rákosový stvol, to ví každý (nemáš-li stvol po ruce, použij hudrovadlo, vím, je to nezvyklé, ale tady jde o život!), a pořádně se drž, aby tě to nevzalo s sebou, až tu vodu někdo vypustí! Bude líp!

  3. anquetil

    asTMO, neklesej na mysli!Když Rusové umístili na letiště v našem městě vojenské stíhačky, zrušli tu pobočku ČSA – prožil jsem tedy něco podobného a dokážu si to představit. Ale půjdeš jinam a co tě znám, hodně znáš a umíš. Moc ti držím palce! Neprodej svou kůži lacino! 🙂

  4. Kyklop

    Vše jsem Ti již napsal…Věřím, že Ty tu tmu brzo vyženeš a budeš se zase hezky gebit (takhle: :-)))))) a budeš si myslet, že to byla vadná stránka ve scénáři….Chápu Tvou úzkost a bledost, ale věř, že to není na vodu v plicích… jako třeba zde: http://www.kyklop.bloguje.cz/192189_item.phpDrž se a hlavu vzhůru!.-)

  5. Ale ano, tušil jsem to….,a pro ty z vás, kteří ne: asTMA je ve skutečnosti Jaroslav Hřebík a právě jí vyhodili ze Sparty !!(Teda jestli jí ani tohle nerozesměje, tak jsem čínský bůh tragédie)P.S. Silverghost má opět radu nad zlato ! Připojuji se ! Vezmi hudrovadlo a přetáhni s ním osud pěkně po makovici, až se mu rozsvítí !! 🙂

  6. MB

    já mívám stejný problém jako Smilla a myslím si to samé co r_ing…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s