Tak za kolik?

Znáš svou cenu, asTMO?

 


Jestli mě něco dokáže okrást o klid, rozvahu a spánek, jsou to otázky, kolik/co za něco chci. Moje noční můra. Nutnost udat „svou cenu“. Jedna z nejstrašidelnějších otázek při všech pracovních pohovorech – „A kolik byste si tak představovala?“ Bože můj, copak já vím?? Tohle je směr, ve kterém mám představivost hrubě omezenou.


Přišel svátek, volný den – ideální čas na nečekané. Navštívilo mě pár virů, že se pár dní zdrží a trošku mě proženou, ať je nějaká legrace. Nejmilejší odjel odpočívat a nasávat sil do lesů. A já jsem si v bolavé hlavě malovala, jak den proležím, proléčím, jak se vypotím, abych jak ten mraveneček v pondělí ráno skákala z postele vstříc novým zážitkům. Když jsem se kolem poledne vyštrachala z postele a s údivem zjistila, že mléčně bílý venek z půl osmé se změnil v slunečnou ulici, s nemenším údivem jsem objevila na telefonu zmeškaný hovor. LL? Dnes? Mně? A proč, propána? S ohledem na pondělní práci jsem zapátrala ve svědomí, zda je všechno, jak má být. No – je. Tak co to sakra…? Vytočila jsem číslo a bylo to tady. Nabídka. Mlhavá jak to časné ráno, nejistá asi jako já, s malým ostnem, který iracionálně píchá do svědomí. Jenže jaképak tady svědomí? Je to kousek od domova, doslova kousíček. Nebude to za ty peníze jako doteď TAM. Jak jinak – proto je to jinde, aby se ušetřilo. A kdypak bych se mohla zastavit pohovořit se šéfem? Počkejme… v pondělí pracuju TAM, večer už něco mám – tak tedy v úterý? No, to by jistě šlo. A co třeba dnes? Aha. Představy o chorobě v pelíšku odplouvají do teplých krajin. Dnes bych radši poležela, neb jsem churavá, tak co třeba zítra? Jste tam? Jakpakbyne! Tak tedy zítra! Uf… tak tohle si musím srovnat v hlavě. Včetně toho, že si mám rozmyslet, za kolik peněz to budu ochotná dělat, zdali, a co všechno jsem ochotná a schopná, zdali. Včetně toho, že by bylo fajn, kdybych to zatím neříkala Holymu. Tak to se mi moc nelíbí, tajnosti a lži, to mi nevoní. A vida, přišla zpráva od Nejmilejšího. Hned zatepla mu napíšu, co a jak. Krátké zprávy plné naděje, nejistoty, povzbuzení. Do toho krátké zprávy plné skleslosti. Zase začíná sezóna antidepresivního poradenství. A telefon. LL. S tím zítřkem je problém. Nešlo by to dnes? Zajel bych pro Tebe. Achjoachjo! Takže žádné léčení s laskavým přístupem. Ibalgin, sprcha a jedem´.


Ještě v autě malá masáž ega a rychlé školení. Neboj se říct, kolik chceš. Dobře si to rozmysli. Od toho se pak totiž bude odvíjet všechno ostatní. Takže žádný strachy. To se ti řekne, žádný strachy. Jsem skleníková květina, dostávala jsem bez diskuzí, co se určilo, ne co jsem si řekla. Neumím si říkat o peníze. Ale i tak – rychle si to spočítej a fakt mu to řekni. Je to fajn člověk, dá se s ním mluvit. No jo, tak jo. Lev na vaší straně ve světě financí. Jak trefné!


A tak jsme se dohodli. Na současné konkrétní i budoucí mlhavé spolupráci. Mám zakázku. Řekla jsem si o peníze, i když s dušičkou skrčenou v koutku. Co bude, to se uvidí. Mlhy se nezvedají. Ale za to nemůže ani LL, ani Nový šéf, a asi ani Holy. Pan technik, který vypadá jako Jan Kašpar z DJC, akorát nezrzavý, začaroval nad noutbůčkem – a všechno šlape. Morální pochybnosti se zmenšily – kromě zkušeností se nic jiného přenášet dál nebude. Přesto tu číhá vlkodlak uražené ješitnosti. Ale já lhát nechci.


Dnešek je štědrý den. Kromě nabídky přišel i nečekaný dárek. O to milejší. Úšasný. Špíčkový. Superlatývní. A protože já jsem já, snáz se mi dává, než bere. Proto nenacházím ta správná slova. Ještě jednou – děkuji. A doufám, že všechno to, co bych k tomu říct chtěla a neumím, prostě víš.


 

1 komentář

Filed under Odstíny šedi

One response to “Tak za kolik?

  1. Často se nás život ptá na naší cenu,a my zoufale hledáme v očích a uších ostatních, vylézáme na strmé hory a vrháme se do propastí, tápeme jak slepec a snažíme se bílou holí trefit život do brňavky, aby zařval neartikulovatelné a my to slyšeli a hned zapomněli, váhali, nerozhodně tápali a sysifofsky tahali sídlo rovnováhy z uší do duší, slabí a nevědoucí. No, to by pro dnešek mohlo stačit, ne ?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s