Dušičkový

Za oknem vzešel typický den. Jo, tomuhle říkám listopad. Žádné polovičatosti. A kdyby na Dušičky bylo slunečno a přívětivo, přišlo by mi to stejně nepatřičné jako dvanáct nad nulou na Štědrý den.

 


Ale počasíčko nás ve štychu nenechalo. Od řeky se valí duchny mlh a zjemňují ostré kontury světa. Na okno přiletěli krom jiných narušitelů i dva havrani. Doufám, že jim ta slunečnice chutnala. Mícánkové jsou v houpavém rozpoložení. Zatímco se Macík snažil ráno posnídat Lady, pochopitelně dvě hodiny před naším budíčkem, teď tak pospává a popochází. Nechal se zvednout do náruče a popřál mi pět minut vzácné rozkoše. Spočíval, neutíkal, nechal se hladit, přivíral očka a hlavou vycházel ruce vstříc. Lady je mazlivá už nějaký čas. Dnes pro změnu chytla dračivku a poprala se s celým bytem. Stačilo uvařit si čaj a vyjít z kuchyňky – uááá, nepřítel! Naježila se, cupitala bokem, předstírala, že je větší než tygr ussurijský, a ocáskem jsem mohla čistit lahve. Naštěstí bylo za oknem živo, a tak mohla uspokojit své choutky a třikrát pěkně šťavnatě bafnout na hrdličky. Havrany nestihla – a moc ji to mrzelo. Pak mi Macík předvedl pořádnou bitku s alobalovou kuličkou. Všechny fintičky – „já se nekoukám“, „jen počkej, zajíci – připravit, ke startu, teď!“, „há, ty drzá koule, dotkla ses mého ocásku!“, „jsi pomalé, kuře Marengo“ – dovedené k dokonalosti. Venku Dušičky a vevnitř takový cirkus… No ale zapálila jsem svíčičku, poslala vzpomínky tam, kam patří, a na večerní zpívání se pořádně obleču.


Dnes má svátek sv. Hubert. Ne, nenechte se mást kalendářem. Úřední šimlík EU rozhodl, že sv. Hubert se bude slavit jako sv. Mikuláš – den před. Možná proto, že už je zesnulý. :o) Takže – všichni hubertusové, pěkně si to užijte, budu na Vás myslet, nahlas pět a tiše vám závidět potoky nápojů i vodopády slov a kaskády smíchu. :o) A Šimlíku – doufám, že se uvidíme jindá!


 


(Děkuji veřejně Adbarovi, že mě jemně a s citem naučil zadávat odkazy inteligentně. :o) Máš u mě karamelku.)


 

komentářů 6

Filed under Odstíny šedi

6 responses to “Dušičkový

  1. adbar

    budem dbát tvých rad. 🙂 a není zač a mňam. 🙂

  2. hatifnat

    Vidis a u nas dnes bylo slunecno a privetivo a ja si rikala – idealni den k dlouhe prochazce lesem, zapaleni svicicky v dusi a vzpominani…

  3. smilla

    bylo to přesně takové :)ale chybělas tam, zaprvé muffiny a zadruhé jsi mohla zasvěcenými poznámkami okomentovat dračivku v provedení dvou dospělých lidí. (ty naše líné mrchy už nepimprdlovaly ani nepamatuju.)

  4. Helena

    Já mám z tohohle počasí depresi.

  5. P~O

    Dvou dospělých lidí? Nebyl jsem já nakonec na úplně jiném mejdanu?

  6. asTMA

    adbar: Dbali jste a to je dobře! :o) Snad Ti ji stihnu dát, ještě než zmizím. :o)hatifnat: Jednou se naučím udělat si v sobě své vlastní počasí – a pak se stanu nezávislá na venku. :o)Smilla: Já to jednou doženu. :o) Nepochybuji, že jste se ztvárnění výkonů svých kočičích mazlíčků zhostili zodpovědně, přesně a hlavně talentovaně! :o)) (Říká se tomu nemoc z povolání, já za to fakt nemůžu! :o))Helena: To Ti věřím. Také to na mě doléhá. Ale je dobré najít podněty, které Tě od toho smutna odvedou. Dá se to, věř mi, mám roky praxe. Drž se.P~O: Byl! Oni říkali, že jim ten Javorský v ten večer připadal nějak podivný! :o))

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s