Nepozorované změny

ponenáhlu přicházejí

 

Vůbec bych si asi nevšimla. Nebo možná ano, ale až pánbuvíkdy. Všimla sis, že kocourům už narostly fousy? zeptal se mě před pár dny Nejmilejší. A já jsem užasla. Má pravdu. Oni totiž měli vousiska jako olámaná nebo ustřižená, takové kratičké štětky po stranách čumáčků, silné a tupě zakončené, žádné ty teninké praporky na koncích, co reagují na sebemenší fouknutí. Dlouho jsem je pozorovala, jestli jim to jako nějak doroste nebo co. A dlouho se nic nedělo. A najednou mají páni kocouři pořádné bíbry, za které by se nestyděl ani Hercule Poirot. A možná ani Kalvoda nebo Stalin. A dokonce jsou to vousy dvoubarevné, černé a bílé (Lady má jen bílé a Macík míval jeden jediný černý vousek). Prostě jsou to fešáci, radost pohledět pohladit.

A když už jsme u toho, všimla sis, jak Lady už obrůstá bříško? pokračoval Nejmilejší, ten všetečka, kterému neujde nic. Jo, Ladyino bříško. Dlouho jsme bádali. Paní doktorka nám i mazání dala, dokonce jsme chuderku Lady omývali a mydlili pěnivou Betadinou, což pomohlo jenom k tomu, že se jí na kůži nedělaly žádné mokvající ranky. Ale srst nikde. Až časem jsme důkladným studiem jejích návyků a jejich rozborem došli k tomu, že si to zkrátka uhnala v důsledku své závislosti na internetu. Krasavice Lady nám tu celý rok a kousek bloumala po bytě napůl nahatá, s necudně obnaženým životem, a kdykoli to bylo jen trošku možné, usalašila se na routeru a ten olysalý pupík si pěkně prohřívala a opětovně depilovala. Zlovolně jsme na router naházeli rozmanité předměty, které by ji do bříška tlačily, a tak, ačkoliv na nás zahlížela značně nenaloženě, si nakonec odvykla a chodí se rozvalovat jinam. Také jsem jí dlouho prohlížela tu vulgárně růžovou lysinu, kdy už se bíle ochmýří. A najednou je to tu, ani jsem si nevšimla, jak ten porost raší. Škoda, že v dohledné době přijde ke slovu žiletka a zarůstání může začít nanovo. Hlavní ale je, že už to je.

Taky jsem přesně nezaznamenala, kdy kocouři začali být větší než Lady, kdy se z nich stala hutná závaží, zatímco ona je najednou lehoučká jako pírko. A mění se všechno. Původní předpoklad, že Jasoň bude ten aktivnější, pohodovější, usměvavější a bezprostřednější, byl poměrně mylný. Když přišel opravář pračky, klidil se Jasoň z dohledu, zatímco Drsoň byl celý nažhavený, že by jako šel přiložit tlapku k dílu a s tím cizím pánem se skamarádil. Když na Silvestra bouchal venku celý svět, Drsoň se vyplašil, podobně jako Jasoň, ale když jsme ho pohladili a vysvětlili mu, že to se děje venku a nás se to netýká, zklidnil se a přestal se tím obtěžovat. Přišel k nám na radiátor, otřel se o nás, podíval se ven na ty záplavy světel, a šel si v klidu lehnout na židli. Jasoň mezitím kroužil kolem jako splašený satelit, s ocáskem mezi nohama a s očima jako Glum. Lady to tradičně neprožívala, dělala obličeje, jako že tyhle manévry fakt nechápe. Nejmilejší ji ovšem utřel – jen si vzpomeň, jak jsi vyváděla první rok! Tvářila se ublíženě, ale to ona vždycky, když ji nachytáme na švestkách. Jasoň je nadále samostatnější, Drsoň je silně sociální kocour, pořád se kolem někoho musí ometat. Když pracuju a spí, buďto si lehne přímo na mě, nebo mi aspoň dá tlapku na ruku. Podnikaví jsou zhruba oba stejně, bojovní víceméně taky, i když zatímco z Drsoně (Ta jména! Ta jména!!) se při pohledu na škádlítko stává berserk a je schopen se přizabít, jen aby to mohl přizabít, Jasoň to zkusí párkrát, zdaleka ne tak zuřivě (i když taky se dovede pěkně rozvášnit) a při pohledu na běsnícího bratra se obvykle někam uklidí a počká, až začne Drsík lapat po dechu. Pak přijde jeho chvíle a natrhne škádlítku triko (peří, řemínky, ocásek – podle toho, které na ně zrovna vytasíme).

Změny se dějí, i když si jich nevšímáme. My se určitě taky měníme. Já tedy rozhodně. O to dojemnější mi přijde Nejmilejšího jedno jediné (přesněji jedno jediné asi ze čtyř nebo pěti jedněch jediných, aby bylo jasné) novoroční přání – abych se neměnila a zůstala pořád stejná. Tak to jsem tedy zvědavá. Jednak mu to nemůžu slíbit (ne všechno lze ovlivnit), jednak si při různých příležitostech říkám – tak kdypak ho tohle unáhlené přáníčko začne mrzet? ;o)

Ale neboj, slunce moje jasné, ty včelí medvídky pod stromečkem ti klidně udělám i napřesrok!

komentáře 3

Filed under Mňau-hovádka

3 responses to “Nepozorované změny

  1. tláča

    No vida. Spíš pozorované změny, že.

  2. asTMA

    tláča: Spíš zpozorované změny.

  3. Kyklop

    Sponzorované změny – zní asi blbě 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s