Vyklízení pozic

diagonální přesuny a jiné pověsti

 


Asi za to může to jaro, že jsem víc než nastartovaná odhodit staré zátěže a vyklidit prostor, který dosud zabírám. Potřeba změny, impulzů, nové starty, nová scenérie, noví lidé, nové světy. S prací jsem začala trochu předčasně já, s bydlením třeba se to začalo trochu předčasně samo. Ale nakonec i to letošní jaro se narodilo o dost dřív, takže čemu se divit? Až jsem ze vší té předčasnosti málem začala vyklízet i jiné pozice, kde to bude předčasné doufám vždycky.
Do konce měsíce (plus minus nějaký ten den) se musíme přesunout o schody výš a o byt vedle. (Musíme, protože jsme kývli, aby bylo jasno. Nikdo nás nenutil – jen nás nutí takhle narychlo.) V důsledku toho (a dvou pracovních víkendů) jsem si na dnešek naordinovala volný den, z něhož část jsem marnotratně prospala (a propsala). Nahoře se maluje, dole se vyhazuje. To by člověk nevěřil, co všechno schraňoval celé ty roky. Ale působí mi to až barbarské uspokojení (stejně jako onehdá to zásadní stříhání). A s vyhazováním zároveň i vymítám některé z démonů. Možná bychom se měli stěhovat každé jaro. Co budu postrádat, bude přímý pohled na modřín za oknem, který mi dělal radost čtyři roky a rostl a ohnul se mi před očima.

1835

Před třemi dny po něm až nahoru vyběhla černá veverka s nádherným chvostem. Možná abych si silněji uvědomila, oč přicházím. A taky už neuvidím tohle – tedy ne z této perspektivy.

1836

1837

Méně budeme koukat do křoví a více do oken a do lidí v ulici. Vypisovat všechny klady nového hnízda nebudu. Nové koště dobře mate, to ví každý. Počkáme, až jaké ostny z proutí vylezou.
Po několika turbulentních dnech jsem své zjitřené já naložila do ustalovače. Podařilo se mi neodejít z práce, nezrušit Brno ani zpěvy pod Karlštejnem, nerozkrájet mňau-hovádka na vzorky vhodné ke zkoumání pod mikroskopem, neprchnout z domova, neproleštit nečekanou možnost, nepřijmout absurdní zakázku. A neumřít únavou ani ničím jiným. Tudíž to myslím můžu vyhlásit za dílčí úspěch. Jak (doopravdy!) zjistili britští vědci, lehčí záchvat deprese údajně může být velmi prospěšný. Nu, uvidíme. Tvůrčí schopnosti si ještě chvilku budou muset počkat, zocelení možná už probíhá. A evoluční dopad zhodnotí až prapraprapraprapraprapra(aještěmockrátpra)prapotomci. Vše ukáže čas.
A Vlasta Redl konečně povstal ze zasutých CD a je Opět na výletě. Soundtrack posledních dnů.
V práci mi za zády kromě pana KK zasedl též pan Baryk. Budiž mu židle měkká. :o) Hned se tam cítím ještě lépe a radostněji, a míň ztracená.
Tryskový pán si konečně včera vysloužil přezdívku pro tento blog. Pan Prudílek mu budeme říkat. V jeho činech (snad) není nic osobního, naděluje všem bez rozdílu, dodatečně chválí a chápe, ale akutně dokáže zahustit atmosféru lépe než dvě kila kuzu. Z nějakého důvodu, který je mi nepochopitelný, žije zřejmě v utkvělé (a falešné) představě, že zkrátí čas potřebný k dokončení úkolu tím, že si nad člověka stoupne a zvýšeným hlasem mu deset minut vysvětluje, že to nutně potřeboval už před hodinou, že kvůli tomu všechno stojí a hrozně mu to komplikuje život a tak dále. A těžko by mu člověk vysvětlil, že za těch deset minut soustředěného nátlaku to dávno mohl mít hotové, kdyby měl klid, zatímco teď to bude těma roztřesenýma rukama trvat dalších patnáct. Naštěstí poněkud neurotická Veverka v takových chvílích nepřilévá oleje do ohně a aspoň pro ten okamžik dává vydechnout. Zaplaťpánbu za kliďasku Muf a stejně vyrovnaného Hudlaře.
Zítra je poslední únor, ale slibovanou první evaluaci nového zaměstnání ještě o pár dní odložím. Řeknu jen, že jsem si poměrně zvykla, že lidé kolem jsou v zásadě dobří (a někteří dokonce výborní, kéž s námi ještě pobudou), že časem se opravdu třeba přeorientuju spíš na témata, která mi hoví víc, a tak. A jednoznačně mi dělá dobře každodenní vstávání, ustálený rytmus dne a pohyb z nory ven a po světě.
Dlužno podotknout, že Raven měl zatracenou pravdu, pokud jde o hlavu a vodicí nitky. Vyzkoušela jsem si její tmelicí i rozkližovací schopnosti do sytosti. Možná by se na to měli mrknout britští vědci. Nebo švédští, o těch poslední dobou nějak neslyšet.
A teď vzhůru (pro mě za mě jděte si třeba do pr…) do Grünbachu!

 

komentářů 6

Filed under Odstíny šedi

6 responses to “Vyklízení pozic

  1. Raven má vždycky pravdu…;)Ale rád si od Tebe nechá poradit ohledně stěhování, i když už jich za sebou pár má. Za měsíc ho to totiž také čeká. Znovu :)Ale líbí se mi to „nové koště dobře mate“. Kéž nám oběma těch ostnů z proutí vyleze co nejméně…

  2. Mar

    Veverka?To je dnes už vzácnost.Veverek je málo, protože je moc dravých ptáků.Myslivce nesmí střílet dravé ptáky, ti se přemnožili a sežerou, co zahlídnou. A veverky jsou na tom tím pádem moc špatně.

  3. eF

    At vam nove koste dobre leta. Minimalne do ctvrteho. (Kazdeho mesice…)

  4. asTMA

    Raven: Na stěhování je nejlepší vdát se do rodiny plné ochotných, urostlých a šikovných chlapů. ;o) Ale nevím, jestli Ti zrovna tahle rada k něčemu bude. :o) Nicméně Ravenovi rády vypomůžeme my, bude-li třeba. Dva tři papíry klíďo unesu. :o) Přeju Ti, aby bylo veškeré Tvé proutí ostnů zcela prosté…Mar: Chuderky. Tady jich pár vídám, ale kdo ví, co bude.eF: Děkujeme, blahorodí! Brk už tančí po pergamenu, nachystej uzenáče, ráno tam máš hladového strávníka! A nezapomeň vyjít slunce!

  5. Au :))))Že bych se vdal do rodiny plné urostlých chlapů???? A kruciš, to by mohlo bolet :)))))))))

  6. asTMA

    Raven: No… mě to nebolí… :o)))

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s