A ještě podepsat formulář 22b…

Poprvé pohled z výšin – a taky naposled


Ukončení pracovního poměru v Kachní farmě obnáší neuvěřitelné byrokratické obstrukce. Aby vás pustili pryč, musíte projít labyrintem světla a tmy, najít dvanáct tajemných artefaktů kachního farmaření v nejzazších zákoutích sedmi kruhů industriálního pekla, přejít po dvou akrech žhavého živočišného uhlí a sehnat na nekonečný pergamen osmdesát osm cizích podpisů vyvedených vaší vlastní krví, které stvrzují, že nikomu nic nedlužíte, že nikdo nic nedluží vám, že jste nikdy nepoužili speciální vycpanou nutrii, náležející Nejvyšší kachní velekněžce Domině, že jste poctivě vypsali všechny špačky fasovaných tužek až do poslední molekulky, že jste nepřelomili závoru od parkoviště, že jste nikdy nenapsali ani čárečku, která by byla pravdivá, a tedy v rozporu se stanovami Kachní farmy, že jste spočítali všechny počítače a vydělili je počtem zničených životů nebohých kachniček, které nechtě spadly do farmářského soukolí (proč jsem málem napsala koukolí, nevíte někdo?), že jste vrátili služební žebřiňák s nepoškozenými loukotěmi a plně funkční ojí, že se vám v průběhu pracovního procesu nezměnilo číslo nohy ani o mikropalec (do závorky uvést jednotky v přepočtu!) a že už se nikdy nevrátíte, na mou duši, na psí uši, na nejčernější svědomí!

A pak odevzdáte vstupní kartičku, potřesete všemi dostupnými pravicemi, bez ohledu na to, jestli třeba nepatří levičákům, a rozletíte se do širého světa.

A tak teda letím. Pro dny nově nabyté svobody jsem si prodlouženou cestou domů zakoupila několikero dvd a první tři cédéčka s HP v podání JL (a má radost nezná mezí, kdysi zakoupený komplet kazet totiž doznal ve vlhku bývalého doupěte značné úhony a já už jsem ani nedoufala, že to někdy ještě uslyším…).


Podzim nepodzim, nějak bylo, nějak je. Rychle si užívám nečekaně dobré nálady (po tom týdnu u dna má neskonale sladkou chuť a všechny natrpklé myšlenky s lehkostí obracím v žert – dneska žádné stesky!), dělím se o ni a radši pro jistotu moc nedumám, jestli o ni druhá strana stojí.

 

A zas jednou s obnovenou chutí lovit obrazy vzdor tradiční nechuti k podzimu vystřelím.

 

1900



komentářů 8

Filed under Odstíny šedi

8 responses to “A ještě podepsat formulář 22b…

  1. eF

    Podzim budiž pozdraveno. Odlet budiž bláhoslaven.

  2. Nejvícse mi líbí představa „… sehnat na nekonečný pergamen osmdesát osm cizích podpisů vyvedených vaší vlastní krví …“Vidím to v živých barvách ,-)

  3. asTMA

    eF: A vorvaň budiž marně očekáván. :o)Gomba: V živých ve smyslu v rudých, předpokládám. ;o)

  4. Možná modrých, máš-li modrou krev 🙂

  5. asTMA

    Gomba: No, nějaký jeden nižší švédský šlechtic se krčí kdesi za velkým sukem našeho rodinného stromku, takže jestli vůbec, pak mám krev jen úplně pranepatrňoučce nafialovělou. :o))

  6. asTMA: No vida!Ale ještě vidím ten vybledlý pergamen. Bělostný husí brk ostře seříznutý, z hrotu odkapává pranepatrňoučce nafialovělá krev. Pozadí — směs žlutooranžověrudých plamenů a černomodročerné tmy. A nad tím vším probleskují zelenkavé oči Nejvyšší kachní velekněžky – – –

  7. asTMA

    Gomba: Krásný obraz, krásný – až na to, že velekněžka má oči studeně modré a pergamen je určitě tak trochu nažloutlý. ;o)

  8. enimen

    koukolí? co je to za slovo? hnus!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s