Bambas!

A jestli dlouho nepojedeš, tak dojedu já za tebou, no!


Čekala jsem, že povídání se strýcem Chrisem a tetou Geraldine bude trvat tak hodinku dvě a pak hurá do práce. Jenže to by zrovna tahle část rodiny nesměla být tak neuvěřitelně milá a hovorná a příjemná. Ve finále, po odjezdu Čarodějky a všech tří synovečků a odchodu pana Nejmilejšího zpátky do zaměstnání, zůstalo svým způsobem příznačné a ideální rozložení. Máminka si vykládala s tetičkou, obě pěkně po moravsku, i když v případě tety s legračním slabým americkým přízvukem, já se strýcem Chrisem anglicky – maminky spolu, děti spolu. Co na tom, že generačně je to zapnuté o jeden knoflík nakřivo.

Uncle Chris má úžasné nápady a plány. Jeden z nich je přímo parádní. Pokud mu nevyjde velký skok v kariéře, závislý zčásti na politické situaci, mohl by přijet sem a rok tady hostovat jako profesor na jednom z vzdělávacích ústavů, jež měly tu čest formovat ducha a osobnost samotného pana Hvězdy. Hned jsme to tam probrali horem spodem, včetně plánů na výuku češtiny pro cizince. (V pěti letech mluvil plynně, teď umí asi deset slov – od příjezdu se rapidně zlepšil!) Tak nevím, co mu přát víc, jestli tu kariéru doma, nebo tu unikátní příležitost tady. Bylo by fajn, kdyby tu byl.

Tetička Geraldine (84) je neuvěřitelná, pálí jí to jako málokomu i o dvacet let mladšímu. Nicméně jména už jí nejdou tak jako dřív. V jednu chvíli pravila – Vemte si toho Bambase! Ani nevím, jak mě to napadlo, z kontextu zase tak moc ne, ale najednou mi bylo jasné, koho zřejmě myslí. Nó, jak se jmenuje ten, tázala se se stopou netrpělivosti v hlase, prezidentský kandidát? Ještě než jsem se stihla smíchy zhroutit pod stůl, zaskučela jsem – Obama? Teta se uchechtla – Jó, jó, ten! Jak on má to křestní meno? Stírajíc slzy z očí, poučila jsem ji, že Barrack. Ani jsem se nezeptala, koho by volila ona, a ani nevím, jestli tímhle je to jasné. Ale tohle prostě člověk nevymyslí!

Co všechno jsme za těch asi pět hodin semleli, už si nevzpomenu. Byly toho mraky. Závěrečná objetí, nebudeme říkat sbohem, radši nashle, rozhodla tetička pevně, a já jsem přitakala, jasně, a jestli dlouho nepojedeš, tak dojedu já za tebou, no! Oba se nadchli a rozzářili jako lucerničky – What a good idea! Dojeď! A strýc Chris nepřekvapil – během vteřiny měl plán, jak by se to dalo uspořádat, kde začnu, odkud mě kam poveze, dům mají velký… Na stará kolínka začnu být dobrodružka? No, nakonec, už je to nějaký ten pátek, co jsem se vrátila z Vysavače, všechny šrámy a jizvy se zahojily, takže vlastně – coby ne? Asi konečně začnu pracovat za normální peníze a střádat do prasátka…


A žvejky jsem dostala. Pravý emerický! Malinový! Chich! :o))

 

 

 

komentáře 2

Filed under Odstíny šedi

2 responses to “Bambas!

  1. asTMA

    eF: Děkuji, děkuji, jednu Ti přibalím, ať taky ochutnáš. :o)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s