Cvak
Že je nedílnou součástí chuťového prožitku čich, to se všeobecně ví. Ovšem nedílnou součástí chuťového prožitku je i hmat. A teď nemyslím to, že by měl člověk všechno omakávat rukama. Mám na mysli takové ty vjemy, že něco křupe, nebo je to naopak jemné a hlaďoučké, je to hranaté, kulaté, suché, nasáklé, husté, řídké, obsahuje to hrudky, vlákna… Doteď mě nenapadlo, že i tohle je vlastně hmat.
Malíři se musí na svět dívat placatýma očima. (A proto mimo jiné neumím malovat, nemám tenhle dar od přírody a zatím jsem se to nenaučila.) Když se malíř (kreslíř, grafik, kdokoliv výtvarně činný) podívá na dům támhle přes ulici, neuvidí na kratší straně střechy rovnoramenný trojúhelník s čtverečkem uprostřed a kolem domu ve stejné výšce okap, ale trojúhelník s jedním ramenem o dost kratším a strmějším, kdesi mimo kolmici zmáčklý kosočtverec a okap nepatrně do véčka. Neuvidí za břízou o kus dál modrý smrk a daleko daleko na obzoru zamlžené siluety dalších jehličnanů, nýbrž malý modrý smrk, který je kratší na obou koncích a bříza se do něj z jedné strany trochu zakusuje, a hned vedle něj nahoře, ale kousek níž, než má špičku, další hrbolaté špičky ve světlešedozelené barvě.
Třeba se to jednou naučím taky. Tak jako rozostřit oči na 3D obrázky. Buď to bude chtít odpojit logiku, nebo naopak zapojit ji na plné obrátky.
173/260
22/35
D2 – 3
K 5/5
T 0/3
Tx 0/6
Kulida a P~O se vesele zabydlují. Popozítří přijede bílej kůň, za 11 dní BNEA. A nad Prahou se rozprostírá nevypraný prostěradlo.
astmadalbloguje 
Hele, ta věc na obrázku je (pokud rozostření dovolí identifikaci) ruj vlasatá; kdyby to náhodou prořezávali, schov mi kousek toho dřeva 🙂
zcr, budeš-li mít cestu na Kulaťák, a to do míst mezi objezdem a ČVUT, můžeš si to zkontrolovat. :o) Chundelatý to bylo dost, bohužel foceno telefénem a třaslavýma pracičkama, takže lepší obraz k mání nemám. Občas tam budu popocházet a mlsně obzírat, jestli se nekoná prořez. :o)
:))))To jsem zvědavý. Až jednoho dne přijdeš, on tam bude pořez dělat prořez. Bude to fakt nářez, až zakážeš mu další zářez s vysvětlením, že zcr chce dřevo na vyřezávání :))))
Ravene, kdepak, kdepak, udělám na pořeza mrk, mrk, mrk, našpulím pusinku a zaškemrám, jestli by to nemoh uříznout celý, aby toho měl zcr na opracování víc. ;o)
zcrže taky neřekneš, my jsme vlasatou letos ořezali o 90 % a dřevem asi zatopili.
asTMO, jj, o těch na Kulaťáku vím, ořezávku tam dělali před pár lety…Mod., no jo, člověka nenapadne, že zrovna někdo ze spřízněné blogsféry prořezává ruj :-)) Kdyby tam náhodou kousek zbyl, tak prosím nepálit nýbrž uschovat… 🙂
zcrjá ti kus nechám uříznout, nějaké kusy kmínků k ořezu se tam jistě najdou:-)
Mod., díky! pokud bych mohl být tak smělý, připojím i instrukci – pokud to zůstane vcelku, hodně popraská, je potřeba podélně rozpůlit (jako při štípání polínek) a nenechat ani na topení ani na mrazu; a jinak jak on je to keř, u slabších větví tvoří většinu duše, takže spíš něco silnějšího (samozřejmě aby to nemělo vliv na funkci… jako funkci rostliny… okrasné… :-]
to místo a ten keř znám. chodí tam bezdomovci a studenti na toaletu :-)…
Chacha, máš kapku naivní představy o tom, jak na objekt "kouká" výtvarník a co při tom vidí… hele, ty 3D obrázky jsem už naučil vidět spoustu lidí. Stačí dát je pod sklo a pak se zakoukat na svůj vlastní odraz v tom skle. Zkus to. 🙂
Děkuju, Teo. Ano, mám naivní představy (nejen) o výtvarnictví a netajím se tím. :o) Jsi hodný, že sis všiml. ;o) A děkuju za návod, 3D obrázky umím už asi dvanáct let, od první 3D výstavy, kterou jsem viděla, a ovládla jsem to umění tak dokonale, že se mi pak při únavě oči samy rozostřovaly i při pohledu na vzorkovanou tapetu na záchodě a měla jsem z toho motolice. :o))
jj, motolice a tasemnice, to je svinstvo…