Pozdě k ránu

Rozmazaný kontury

Na přemíru přemejšlení je nejlepší přezaměstnanost. Patrně si to řekli i páni v Třeskoprskách a po dlouhatánské hibernaci navalili sudy práce – a fofrééém! Do pátku! A Fifinka co? Fifinka wrká, co jí síly!

Nic-mé-ně i tak se vyskytnou zákeřný chvilky. Stačí zlomek vteřiny, myšlenka rychlá jak blesk, a nakolenanakolenanakolenanakolenajéjéjé! Plyne z toho poučení, že zapouzdření nepomůže. Možná selektivní výmaz paměti? Some eternal sunshine? Ovšem jako trénink zaměřený na osobní vývoj se to jistě osvědčí. Pokud si teda těmi opakovanými pády na kolena nevysloužím amputaci. A nevyplavím si oční pozadí.

Přitom jsou tyhle dny v zásadě fajn. Tak dobře mi nebylo nekonečně dlouho. Ovšem ty flešbeky, ty flešbeky… Regresivní terapie v mezích jediného života.

A kolem se rodí životy nové a naopak zanikají celé fikční světy. Zlatá kaplička je plná hnoje.

A já, pánbu mi to odpusť, nejsem z kamene.

komentáře 3

Filed under Odstíny šedi

3 responses to “Pozdě k ránu

  1. asTMA

    Kulido, zní, ale ono to jen vypadá. Když opadnou vlny, svět je docela fajn. A Třeskoprsky se taky zmáknou, jako vždy.Zoe: Uff, uff, hiša, hiša!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s